Malebné městečko Častolovice s přibližně 1650 obyvateli se nachází nedaleko soutoku řeky Bělé a Divoké Orlice. Rozprostírá se na nízké terase u severního okraje říční nivy, na hlavním silničním tahu z východních Čech na severní Moravu, v nadmořské výšce 268 m.n.m., přibližně 10 km jihozápadně od Rychnova nad Kněžnou, 30 km východně od Hradce Králové, 35 km severovýchodně od Pardubic. Řeka Divoká Orlice v tomto úseku meandruje po úrodných lukách, nad nimiž se směrem na jih mírně zvedají písčité terasy Černého lesa. Severovýchodní část městečka včetně kostelu sv.Víta a kaple sv.Máří Magdaleny zaujímá vyšší polohu, která je na východě ohraničena zářezem řeky Bělé a od západu údolím potoka Konopáče, přitékajícího ze severu směrem od dvoru Polná. Potok ještě předtím, než se pod Častolovicemi sloučí s uměle vytvořeným náhonem Alba, napájí v katastru městečka soustavu několika rybníků. Přibližně kilometr severovýchodně od Častolovic se před zámeckým parkem vlévá do řeky Bělé řeka Kněžná a obě řeky utváří spojité koryto. Z místa jejich soutoku byl směrem k jihu zřízen podél zámeckého parku již zmiňovaný mlýnský náhon, který nepřímo ohraničuje park, protéká zahrádkářskou kolonií a následně se u fotbalového hřiště vrací do řeky Bělé. Bělá původně lemovala celý východní a jižní obvod městečka. Novodobou regulací ve 30. letech 20. století byla pod zámkem napřímena, takže směřuje přímou trasou do Divoké Orlice. Část původního koryta řeky se stala později součástí náhonu Alba, který dříve začínal až jihozápadně od Častolovic a byl nejprve využíván k napájení soustavy rybníků a později i pro průmyslové účely. Osou půdorysu městečka je Masarykova ulice, dříve Císařská silnice - cesta z Hradce Králové na severní Moravu. V prostoru Častolovic se komunikace rozdělovala na dvě větve. Jedna mířila na Rychnovsko, zatímco hlavní trasa přecházela v místě brodu (později mostu) řečiště Bahnice a pokračovala do Kostelce nad Orlicí. Díky své poloze, bohatému kulturnímu, společenskému životu a pamětihodnostem jsou Častolovice častým cílem návštěvníků.

Nepřehlédnutelnými dominantami obce jsou dnes barokní kostel sv.Víta, hřbitovní kaple sv. Máří Magdaleny a renesanční zámek rodu Šternberků s rozsáhlým zámeckým parkem a oborou. Dříve stávala v místech, kde je dnes zámek vodní tvrz. Za řekou později vznikla osada, náležející k tvrzi, přičemž osádka tvrze pravděpodobně střežila i říční brod. Povýšením obce na městečko roku 1342 se půdorys dosavadní vsi nijak nezměnil, kromě postupného přechodu na městskou formu zástavby. V letech 1454 – 56 význam Častolovic v důsledku zániku samostatného panství poklesl. Roku 1647 byl obraz náměstí výrazně změněn založením pozoruhodného komplexu budov špitálu s kaplí Panny Marie Loretánské a sv.Václava.

Samostatnou kapitolu stavitelství představují pseudoslohové proměny častolovického zámku, za nimž kolem roku 1840 vznikl rozsáhlý krajinářský park. Ve 2. polovině 19. století, kdy došlo k požáru velké části obce, bylo po odstranění ruin a po rozšíření stávajícího prostoru západně od častolovického špitálu vytyčeno pravidelné obdélníkové náměstí tzv.ulicového rázu s mírným vřetenovitým rozšířením. Městečko si zachovalo vynikající panoramatické hodnoty. Zástavba náměstí byla v pozdějších dobách zmodernizována, když na jeho severní straně vznikly dvoupatrové měšťanské domy s bohatou štukovou výzdobou, v jižní části se zachovala jednopatrova vesnicka stavení s průjezdy do dvora. V této částo náměstí je do budoucna plánována nová výstavba. Necitelným zásahem do architektury městečka v roce 1975 byly Častolovice bohužel nenahraditelně ochuzeny o kapli sv.Václava se špitálem a pálenku. V podnikatelské sféře jsou Častolovice známy zejména výrobou izolačních materiálů z minerálních vláken v továrně Saint Gobain Orsil s.r.o. a dřevoobráběcích strojů v restituované rodinné firmě Rojek.